Zpět na úvodní stránku / Home Home ADAM ANT

The Madness of Prince Charming
Zajímavý dokument o Adamově duševní nemoci



   Úvod






   V květnu 2004 uvedl televizní kanál Channel 4 ve Velké Británii zajímavý dokument, jehož hlavním hrdinou je Adam Ant. Adam tu zcela otevřeně seznamuje nejširší veřejnost se svým duševním onemocněním. Jedná se o velice zdařilý dokument, ve kterém komentuje běh událostí nejen sám Adam, ale řada dalších osobností, které se nějakým způsobem zapsali do Adamaova života. Uvidíte a uslyšíte tu Marca a další Anty, několik Adamových přátel, na Adamovo dětství vzpomíná jeho učitelka, promluví tu i psychoterapeutka.
   Zásadní pro přesvědčivost dokumentu je naprostá otevřenost, s jakou tu Adam komentuje vývoj svých depresivních stavů a to, jak ovlivnily jeho život. Zajímavě působí zejména rozhovor, který byl natáčen přímo v budově psychiatrické léčebny, ve které byl Adam v roce 2002 (a posléze i v roce následujícím) hospitalizován.

   Dokument lze rozdělit do čtyř částí. První část velice krátce připomíná doby Adamovy největší slávy a pak se věnuje dětství a období prvních uměleckých pokusů. Druhá část ukazuje období "Kings" a "Prince", třetí část se zaměřuje na sólovou dráhu a ve čtvrté části se pak soustředí dění na dobu nedávnou, především události roku 2002. V každém ze zmíněných období se pak určitým způsobem objevuje spojení s duševní nemocí.
 







   První část: Kdo je Adam, dětství, první kapely













   V prvních několika okamžicích se po připomínce zlaté éry Adam And The Ants dozvídáme o Adamově extempore z roku 2002 a o depresích, které Adama provázejí celou jeho hudební kariérou. Adam se už v začátku objeví v kinosále, ve kterém se dívá na ukázky z jeho vrcholného období a dále komentuje dění v průběhu celého dokumentu. Právě jeho přítomnost a otevřenost je nejcennějším prvkem tohoto dokumentu.
   Moderátorka dokumentu nás dále provede obdobím Adamových dětských let. Adamova bývalá učitelka Joanna Saloman seznamuje diváky s tím jak se Adam projevoval ve škole. Vzpomíná na okamžik, kdy ho viděla vztekat se, kopat kolem sebe a křičet na školní chodbě, kde dokonce uhodil jinou učitelku. Zmiňuje se i o tom, jak Adam prohodil cihlu oknem kaple vedle školy. Měla s ním spoustu trápení. Zmiňuje se ale také o Adamově kreativitě a přímo v dokumentu je vidět Adam, jak nakreslil husu a z papírků jí vystříhal peří, které se pak při otevření dveří třepetalo. Adam na tuto učitelku vzpomíná s láskou, byla první, kdo mu řekl, že dělá něco dobře.
   Adam, tentokrát již v pracovně své londýnské rezidence, vzpomíná na okamžik, kdy v jeho 7 letech opustil rodinu otec alkoholik. Moderátorka dál pokračuje Adamovým startem na škole designu, kde Adam začal v 18 letech studovat a skončil tím, že 'pracoval na designu sama sebe'. Adam dále přiznává, že před zkouškami nezvládl stres a upadl do deprese. To bylo v roce 1975, kdy Sex Pistols poprvé vystoupili jako předkapela skupiny Bazooka Joe, ve které Adam hrál na basu. V té době se Adam oženil a změnil původní jméno na Adam Ant.
   V jednadvaceti letech se tak Adam poprvé dostal k doktorovi. Jeho duševní nemoc přibližuje v dokument psycholožka Dr. Tamy Byron. Adam popisuje situaci, kdy se dostal do nemocnice. Na posteli viděl nápis "léčba šokem" a když mu přeběhl přes břicho obrovský šváb, z nemocnice utekl.
   Adam poté dal dohromady svou kapelu a začal hrát punk. Jeho kamarádka Stefanie Coleman říká, že Adama bylo na koncertech vždycky 'plno'. Adam se svěřuje, že to byl jeden z nejlepších životních okamžiků, v té chvíli dělal to, co ho nesmírně bavilo. V dokumentu je také vidět několik změn jeho punkových image a pár zajímavých ukázek z koncertů té doby. Kamarádi si ale už v té době všimli výkyvů Adamavých nálad od introvertních depresivních stavů až po chvilky výbušné, plné energie.
   Adam And The Ants si získali určité renomé a vybudovali si své publikum. Ale Adam toužil po větším úspěchu. Sám říká, že sice měli docela úspěch, ale chtěl víc a navíc nebyly z toho žádné peníze. V tom okamžiku se objevuje v dokumentu Malcolm McLaren a říká, že to byl on, kdo Adamovi poradil zaměřit se na piráty a indiány a na domorodé bicí. Když moderátorka zmíní, že pak Adamovi sebral kapelu, McLaren dodává, že to tak úplně přesně nebylo, ale že se mu ta historka líbí, protože odpovídá jeho image. Přestože Adam přišel o skupinu, nepropadl v té době depresi a více se soustředil na budoucnost.
 














   Druhá část: Doba největší slávy













   Druhá část začíná symbolicky ukázkou z klipu 'Kings Of The Wild Frontier', tedy skutečným začátkem úspěchu Adama Anta a jeho Mravenců. Na tuto dobu vzpomíná jak Marco, tak Merrick i Kevin Mooney. Přelomem bylo patrně vystoupení v 'Top Of The Pops', kde zaznělo 'Dog Eat Dog'. V dokumentu je ukázka z tohoto vystoupení. Bezprostředně po tomto pořadu si singl koupilo víc než 20000 lidí. Malcolm McLaren zmiňuje, že když se Adam objevil na jevišti s bílým pruhem na obličeji s údernou muzikou, bylo jasné, že změnil hudební svět. Znovu se pak v dokumentu objevuje Adamova oblíbená učitelka a ukazuje tři singly, které dostala od Adama s věnováním 'Své nejoblíbenější učitelce'. Adam se chtěl pochlubit co dosáhl.
   Další ukázka je z přelomového vystoupení, které se uskutečnilo začátkem roku 1981. V té době se naprosto obměnilo publikum Adam And The Ants; punkové publikum bylo pryč a stávající publikum bylo složeno především z pubertálních holek a jejich matek. Zmíněné vystoupení bylo pro dětskou Variety Show. Po vystoupení se členové skupiny setkali s princeznou Margareth. Ale stala se tu ještě jedna významná věc. Bylo to poslední vystoupení Kevina s Anty. Kevinovi se vůbec nelíbilo, že vystupují na podobných akcích a v závěru vystoupení na jevišti rozbil kytaru. V ukázce je dobře vidět, jak se na něho Adam zlobí. Adam naopak dětské publikum miloval. Kevin to samozřejmě v dokumentu komentuje, Adam se k celé události vrací přímo na jevišti, na kterém se ten koncert odehrál. Několik podrobností k té době dodává i hudební kritik Paul Morley.
   Pak dokument pokračuje rokem 1981. V té době byl Adam největší celebritou po princezně Dianě a bylo ho všude plno. V té době neměl čas na deprese. Sám Adam říká, že utíkal depresím díky tomu, že pracoval 24 hodin denně. V záběru z dobového interview Adam vypráví o svém nabitém denním programu. Drogy Adam nebral, ale hezkým ženám se Adam rozhodně nevyhýbal. Několik se jich v dokumentu s Adamem mihne.

   Samozřejmě se tu věnuje určitý čas videoklipu k nejúspěšnější písničce 'Stand and Deliver'. Adam tu zmiňuje, že celý klip byl natočen za jediný den a natáčení komentuje i Marco. Rovněž je tu zmínka, že klip byl na své poměry velice drahý. Adam byl v té době na vrcholu slávy. A v té době si Marco všiml proměn Adamových nálad. Sám tu říká: "Ptal jsem sám sebe, z čeho by mohl Adam mít deprese? Co ještě by mohl chtít? Jaký to má důvod? Zkrátka tak, jak se obvykle ptají ti, kteří o depresích vůbec nic nevědí. Teprve později jsem pochopil, že není třeba důvodu, že deprese je prostě deprese."
   V závěru druhé části psycholog Dr. Trevor Turner připomíná několik depresemi stižených umělců a snaží se vysvětlit vztah umělěckých sklonů a depresivních stavů.

 














   Třetí část: Vrchol a pád

















   Na konci roku 1981 Adam hledá opět nový image a opět v historii. V začátku třetí části Adam prohlíží knihy s obrázky postav z 18. století. A aby hned ukázal své nové image, připravil video v němž chtěl něco, co nebylo v žádném klipu předtím - hvězdu první velikosti. A tak napsal dopis herečce Dianě Dorseové s tím, že je jejím velkým fanouškem a pozval ji do klipu. Ukázky z natáčení klipu 'Prince Charming' dokládají jeho slova i komentář Stefanie Coleman - oba se shodují, že se Diana báječně zapojila a rychle se učila. Stefanie byla autorkou tanečních kreací a pohybů a vysvětluje, co znamenají specifické pohyby rukou Adama i ostatních postav v klipu (kdo klip viděl, ví o čem mluvím).    Adam, který byl v té době na vrcholu, pracoval ještě víc než jindy, aby se na vrcholu udržel. Sám říká, že chtěl, aby jeho desky byly v Top 5 a když byla deska třetí, chtěl aby byla první. Na začátku roku 1982 natočili klip k 'Ant Rap' a v tu dobu už toho začínají mít členové kapely dost, vše se točí jen kolem Adama. Adam to tak nechápal, byl rozjetý a chtěl pracovat dál, měl před sebou další projekt.

    Skupina se nicméně rozpadla. Marco zůstal s Adamem a Adam měl další hity. Adam říká, že chtěl aby si všichni kupovali jeho desky, protože ty jsou nejlepší a tomu přizpůsobil nový image. Zatímco v dokumentu běží ukázky z klipu 'Goody Two Shoes' připomíná Malcolm McLaren Adamovy 'ctnosti' - říká, že na rockovou muziku byl až moc čistý. Nepil, nekouřil a nebral drogy. Jeho zdrženlivost k alkoholu nebyla ale způsobena jen obavami z depresí, ale do značné míry neblahou životní zkušeností s otcem-alkoholikem. To potvrzuje i jeho učitelka.
   Velkou ránou pro Adama byl moment, kdy byl jeho otec uvězněn, protože se zapletl do dětské pornografie. Adam bez obalu říká, že by ho nejraději v tu dobu zabil. To bylo v době, když jeho hity začaly vysychat a začal ustupovat z centra dění. V tu dobu se nad sebou Adam musel znovu zamyslet. Věděl, jak je těžké dostat se nahoru a dovedl si představit, jak těžké je dostat se tam podruhé. Zvláště pro tak citlivou osobnost jakou byl Adam to nebylo dobré období. Rozhodl se přestěhovat do Ameriky, do Los Angeles. Začal studovat herectví, objevoval se v různých televizních show a začal hrát i v celovečerních filmech. Zdálo se, že vše je v pořádku.

   Ale deprese se znovu objevily a to Adama dostalo do nemocnice. Dokonce je tu zmíněno, že nebyl daleko od sebevraždy. Nepříjemným zážitkem bylo setkání s jeho neodbytnou fanynkou, která trpěla utkvělou představou, že je jeho žena a že Adam miluje jen ji. Stále ho pronásledovala. V dokumentu se objevují záběry z rekonstrukce zážitku, kdy Adam přišel domů, na stole byl dort a u něj nápis 'Vyhoď tu děvku z domu', který zmíněná žena napsala na adresu Adamovy přítelkyně. Po třech letech byla tato žena zatčena a uvězněna.
   Dále pokrčuje dokument připomínkou roku 1994, kdy byl Adam opět převezen do nemocnice s depresemi a sebevražednými sklony. Adam se svěřuje s tím, jak byl v té době zamilován do herečky Heather Grahammové. Ta za ním do nemocnice chodila, ale on často vůbec nebyl schopen řeči. Depresi tu přirovnává k pěsti, které vás praští do hlavy. Říká, že je to jako když někdo dá dohromady ty nejhorší vzpomínky, jakoby zážitky z obrazů Hyeronyma Boshe, ty nejstrašnější sny a dá mu je najednou do hlavy. Adam byl po šesti týdnech propuštěn z nemocnice, ale jeho vztah s Heather se brzy poté rozpadl. Adam se vrátil do Anglie, ale démony si přivezl s sebou.
 


















   Čtvrtá část: Současnost















   Poslední část dokumentu začíná ukázkou z videoklipu 'Wonderful'. Vypravěčka se zmiňuje o tom, že se v polovině devadesátých let Adam vrátil do Anglie, znovu se oženil a dokoce se mu narodila dcera, kterou velice miloval. Ale přátelé si rychle všimli, že už to není ten starý Adam jako dříve. To dokládá i jeho učitelka, která vzpomíná na Adamovo pozvání na večeři, kdy si všimla, že se hodně změnil.
   Když byl znovu hospitalizován, v tisku to bylo prezentováno jako znak toho, že se Adam neumí vyrovnat s odchodem z výsluní slávy. Skutečnost ale byla jiná. Znovu začal dostávat divné dopisy. Jednoho dne se objevila u jeho dveří žena, vstoupila dovnitř a tvrdila, že jí Adam implantoval čip a vysílal zprávy, aby k němu přišla a byla s ním. Znovu musel Adam k soudu, aby se jí zbavil.
   V průběhu let dostával Adam řadu nabídek na nejrůznější koncerty, které odmítal. Teprve koncem devadesátých let souhlasil s účastí na turné 'Here And Now', které měl absolvovat s dalšími zapomenutými hvězdami 80-tých let. Toto turné bylo nakonec zrušeno, mimo jné i kvůli Adamově nemoci. Teprve tady Marco říká, že mu doktoři řekli, co vlastně Adam má za nemoc a co to znamená. Kromě jiného i to, že se depresivní stavy střídají s manickými fázemi.

   Dokud byl Adam mladý a hodně pracoval, zvládal své manické stavy dobře. Teď to ale bylo horší. Marco vypráví, jak jednoho lednového dne roku 2002 seděli s přáteli v hospodě v severním Londýně. Adam se tvářil šťastně, byl pořád v aktivní poloze. A najednou se zvedl a odešel. Druhý den Marcovi volala Adamova manželka, že Adam včera vtrhl se zbraní do jiné hospody (více podrobností se můžeš dočíst na stránce o roce 2006). Po této události byl Adam na delší dobu opět hospitalizován a odsouzen k pokutě. A díky tomu se zase dostal 'na první stránky novin'. Adam se dokonce rozhodl sám poslat své vyjádření tisku a svěřit se se svou nemocí. Zajímavá jsou momenty, kdy Adam naprosto otevřeně komentuje své pocity a zážitky přímo v psychiatrické léčebně. Celou situaci dokreslují ukázky z televizních reportáží té doby.

   Touto událostí končí zajímavý dokument o duševním onemocnění Adama Anta. Komentátorka dokumentu ještě dodává, že je těžko říci, jestli ještě Adama uvidíme hrát, protože od natočení těchto rozhovorů byl Adam znovu v nemocnici. Celkově lze ale říci, že se jedná o velice zajímavý dokument, natočený celkem věrohodně a srozumitelně. Nestaví Adama do role nemocného chudáka ani se nesnaží tuto jeho situaci nijak zlehčit. Vysvětluje některé okamžiky Adamova života s nadhledem a porozuměním.


Na dokumentu se podíleli především následující osoby:

Produkce a režie: John Moulson
Komentář: Justine Frischmann
Kamera: Dennis Pollitt, Sarah Myland
Zvuk: Corman Tohill
 















Nahoru